Jdi na obsah Jdi na menu
 


Piper Pawnee 40


 

Firma ASTRA zastupující v ČR americkou obchodní společnost Hangar 9 mne oslovila se žádostí o provedení test modelu Piper Pawnee 40. Tento Piper patří do kategorie zemědělských strojů, kam patří i náš Zlín Z-37 Čmelák, polský PZL M-18 Dromader  nebo Cessna 188. Skupina těchto  letounů je charakteristická společným vzhledem, který vychází z použití při práškování zemědělských ploch. Model Pawnee odpovídá přesně rozměrově své skutečné předloze. 

Stavebnice modelu v provedení ARF je dodávána v pevné potištěné kartonové krabici. Firma Hangar 9 si nechává svoji produkci vyrábět v Číně a pečlivě si hlídá kvalitu. Veškeré díly jsou pečlivě zabaleny v  sáčcích a v krabici jsou zajištěny proti posunu lepicí páskou, navzájem navíc proložené kartonovými přepážkami. Víko krabice s krásnou letovou fotografií nás navíc informuje o základních parametrech modelu.

Model o rozpětí 2032 mm má mít letovou hmotnost do 4Kg. Z výroby je připraven na osazení jak spalovacím tak elektropohonem. Součástí balení, kromě dílů letadla, je i motorové lože a palivová nádrž, a na elektropohon potřebné prodloužení na uchycení motoru v té správné vzdálenosti. Řekl jsem si, že když mám vyzkoušet elektropohon, tak tento model je vzhledem k váze a plošnému zatížení vhodným kandidátem. Doposud jsem takto velký model létal vždy se spalovacím motorem. Na doporučení výrobce jsem  k modelu přiobjednal střídavý elektromotor E-flite Power 46. Provedení modelu je dnes klasikou. Díly řezané na CNC nebo laserem, vše maximálně vylehčeno. Potah nažehlovací folií UltraCote je proveden čistě a účelně v souladu s dobrou viditelností a čitelností modelu.

Zahájil kontrolou dílů a nachystáním potřebného vybavení, abych posléze nemusel nic hledat. Rozhodl jsem se postupovat dle návodu, ten je sice pouze v angličtině, má 52 stran textu doplněného černobílými obrázky. Při čtení jsem zjistil, že díky tomu že je Hangar9 americká firma, jsou všechny míry v palcích a použité šrouby mají whithvortův závit. Podle tohoto návodu něj dokáže tento ARF model sestavit každý zkušenější modelář.

Stavba začíná sestavením a namontováním podvozku. Podvozková kola jsou pryžová s výplní a jejich pružnost je vynikající. Ten jsem sice sestavil, ale nemontoval na trup, protože by zavazel při další práci, poté jsem podle plánu jako další krok vykonal vlepení pantů to směrovky a následnou montáž směrovky včetně ostruhy na trup. Lepení pantů probíhá dnes již klasickou metodou pomocí řídkého vteřinového lepidla. Držák ostruhy jsem do trupu zalepil pomocí 30minutového epoxidu. Ovládací páka směrovky i všechny ostatní jsou už nainstalovány z výroby. Tak jsem jen pro dobrý pocit přejel zaštípnuté šroubky pilníkem, aby náhodou nedošlo ke zranění. Další krokem bylo sestavení křídla a instalace křídelních serv. Bylo třeba přilepit epoxidem špalíčky na krytky. To je druhá a zároveň poslední lepící operace na celém modelu. Pozor nenechte se zmýlit tím, že jsou krytky v poměru 3 : 1, je to opravdu správně. I já se nechal nachytat a už jsem promýšlel nápravu, ale je to opravdu dobře. Po osazení servy na všechny 4 krytky následuje protažení prodlužovacích kabelů, přišroubování na křídlo a montáž ovládacích táhel. Ta jsou připravena z výroby, jen je třeba táhla na klapky upravit na správnou délku. Montáž neboli kompletace křídla je hotova a  zbývá namontovat křídelní vzpěry. Na straně křídla jsou jako držáky namontovány hliníkové „U“ odlitky a na straně trupu je stavitelný úchyt. Křídlo se na trup montuje  dvou hliníkových trubek. Hlavní trubka má větší průměr a ta menší slouží jako pojištění proti pootočení. Dále je křídlo k trupu jištěno dvěma šrouby a pomocí vzpěr. Vzpěry se přichytí přes vrtané čepy na trupovou příchytku a jistí pružnou závlačkou. Teď se podle návodu vracím zpět k ocasním plochám. Provedl jsem montáž výškovky na trup. Obě poloviny se nasunou do výřezu v trupu, navzájem se jistí pomocí uhlíkových tyček a pak se přišroubují k trupu pomocí  4 imbusových šroubů. Tím, že se nic nelepí, máme možnost pro uskladnění nebo transport výškovku demontovat. Pro zvýšení pevnosti konstrukce ocasních ploch je provedeno maketové a funkční zavětrování ocelovými lanky a napínáky.

V této fázi je model takřka kompletně sestaven. Zbývá RC vybavení a pohonná jednotka. Pro ovládání jednotlivých funkcí jsem zvolil následující osazení. Křídlo je kompletně osazeno servy Futaba S3003. Návod sice uvádí serva DS821 ze soupravy Spectrum DX7, ale to vlastním pouze 1ks, to jsem umísil na směrovku. Jako poslední 6 kus jsem nainstaloval také servo Futaba S3152 a to jsem umístil na pozici výškovky. Serva jsou montována  přes pružné průchodky, které se dodávají se servy. Táhla výškovky jsem spojil pomocí spojky táhel . Původní spojení pomocí stahovacích kroužků se mi nelíbilo. Na stejný tray jako jsou serva jsem umístil i přijímač systému Spektrum – AR9000 a přijímačové baterie 2čl.lipolek 1400mAh a MaxBec od Jeti. Přeci jen je v modelu 6 serv. Jako pohon jsem jak psáno výše zvolil Power46 od E-flite. Ten v kombinaci s regulátorem Spin66 od Jeti a baterií 4čl.lipolek 4000mAh tvoří pohonný řetězec. Vrtule v této kombinaci motoru a baterií vyšla na APC / E 14x7. Důležité upozornění v návodu  se věnuje právě osazení elektropohonem a hlavně popisuje jak trup dostatečně odvětrat. Nechybí ani upozornění na zvětšení děr v motorovém X-loži motoru E-flite. Dodané distanční sloupky jsou přesně pro zvolený pohon.

Důležitá jedenáctá kapitola se věnuje vyvážení modelu. Hodnoty jsou udány v palcích i v milimetrech a jsou vztaženy ke vzdálenostem od náběžné hrany křídla a druhou možností je vzdálenosti od začátku křídla na trupu. Návod pokračuje o doporučenými  výchylkami  kormidel a upozorňuje ne nutnost zajištění vidliček na pákách kormidel. To se provádí pomocí pružných trubiček, jež jsou součástí stavebnice. Návod končí bezpečnostními pokyny, předstartovní přípravou, seřízením motoru a zkoušce dosahu vysílače.

Polepení samolepkami  si nechám až po záletu. Přede mnou na stole stojí kompletní a krásný model. Připojím přijímačové baterie a nastavím výchylky a potom vyvážím model pomocí posouvání pohonné baterie, tuto zajistím dodanými suchými zipy k loži baterií. Mě to vyšlo tak, že baterie jsou umístěny až na konci jejich prostoru, hodně blízko k těžišti.

Zálet jsem uskutečnil jedno pěkné podzimní odpoledne, vítr foukal do 3m/s a svítilo sluníčko. Proběhla předletová kontrola správnosti sestavení, kontrola těžiště a dosahu RC aparatury. Všechno funguje a tak ještě zkusit tah motoru. Zdá se to být dobré a tak jdu na start. Po rozjezdu model nabírá slušně rychlost a po asi 10 metrech se s jemným přitažením výškovky odpoutává a majestátně stoupá. Není to žádná divočina, vždyť se jedná o zálet. Přidávám pár zoubků na rychlosti a po nastoupání  dotrimovávám trošku křidélka a výškovku. Vzhledem k letové hmotnosti 3490g a ploše křídla 60dm2 se jedná spíše o větroň. Při letu bez motoru krásně klouže a nikam nepadá. Zkouším nalétávat na přistání a model nádherně postupně vytrácí rychlost. Sám přistává na hlavní podvozek. Model se chová velmi předvídavě a snáší i utažené zatáčky, nejlepší jsou však nízké průlety kdy si můžete vychutnat tu nezaměnitelnou siluetu tohoto typu letounu.

Závěr je jednoznačný. Za velmi slušnou cenu necelých 5000 korun obdržíte dostanete neokoukaný model s výbornými letovými vlastnostmi. Kdo netouží po adrenalinu, ten si fakt dobře a rekreačně zalítá. Ve všech fázích letu má modelář dobrý přehled o poloze modelu díky jeho barevnosti a siluetě.  Technické provedení a kvalita odpovídá značce Hangar9, já pouze zaměnil způsob náhonu výškovky. Ještě jako test motoru zkusím vrtuli 12x6 a 5čl.lipolek nebo později spalovací motor 4T Saito FA80. To je ale budoucnost, zatím se mi jeví zvolený způsob pohonu jako optimální.

Foto Pavel Roman a Aleš Hanus

 

Náhledy fotografií ze složky Piper Pawnee 40

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář